Hepatorenální syndrom patří mezi vážná onemocnění, která můžete ovšem v jisté míře ovlivnit. Pokud se budete vyhýbat příznakům, snížíte tím riziko toho, že by se onemocnění objevilo právě u vás. Pochopitelně vám žádný lékař stoprocentně nezaručí, že se i přes vyhýbání příznakům nemůže hepatorenální syndrom u vás rozvinout.
Hepatorenální syndrom
Jde o onemocnění, které většinou končí selháním ledvin a týká se jater. V prvním odstavci jsme vám uvedli, že se mu lze alespoň z poloviny vyhnout nebo omezit tím jeho výskyt. To můžete udělat tím, že se budete vyhýbat alkoholu. Je pochopitelné, že ne vždy to jde, zvlášť v době, kdy máte narozeniny nebo pořádáte velkou rodinnou sešlost. Jestliže ale v průběhu roku nebudete popíjet alkoholické nápoje bez důvodu, máte tím větší šanci, že se vás syndrom nebude týkat. Jak ale bylo uvedeno v předchozím odstavci, stoprocentně vám to nikdo nepotvrdí.
Mimo jiné za syndromem nestojí pouze alkohol, ale příčinou může být také žloutenka typu B nebo C. Ta by se však ale musela dostat do obtíží, aby se u vás hepatorenální syndrom objevil. Z jisté části můžete zůstat klidní. Na druhou stranu je dobré se hlídat a chodit na pravidelné prohlídky, pokud víte, že jste byly žloutenkou typu B nebo C nakaženi.
Průběh syndromu je nebezpečný
Toto onemocnění se dělí do dvou závažných stádií. Tím prvním je označení II., které není tak nebezpečné. I při léčbě se však ze stádia II. může onemocnění přesunout do fáze, které je označováno I. Tento druh už je pro člověka velmi nebezpečný a musí podstoupit transplantaci. Bez ní by totiž člověk mohl umřít do 2 až 3 měsíců. Selhání v I. stádiu probíhá zpravidla do tří týdnů. To ovšem u silných pacientů, nemoc se může rozvinout daleko rychleji.
Samotná léčba bez transplantace vám bohužel nepomůže. Další špatnou zprávou je fakt, že velké procento pacientů trpící hepatorenálním syndromem nepřežije, ačkoli jsou přihlášení na transplantaci. Dárců oproti pacientů není mnoho, a tak ne každý se dočká potřebné operace.