Pokud jste si mysleli doposud, že paranoidní schizofrenie a paranoia je stejné onemocnění, pak jste se mýlili. Svým způsobem je podobné, ovšem paranoia se přece jenom v něčem liší. Jde o onemocnění, u kterého člověku nehrozí halucinace. O to více ale pacient žije v domnění, že mu chce někdo ublížit, ať už dlouhodobě nebo krátkodobě. Dále má neustálé představy o tom, jako by ho někdo pronásledoval. V občasných případech tak může být nebezpečný nejenom sobě, ale i okolí.
Paranoia aneb o co se jedná?
Příčina paranoi často vzniká už v dětství, ovšem nikde není vyloučeno, že se nemůže objevit až v dospělosti. Jde prozatím o první příčiny, které se časem mohou rozrůst. V praxi to znamená, že dítě, které trpí tímto onemocněním nemusí žít ihned v domněnkách, že ho někdo pronásleduje. Samotná nemoc se může totiž v nejhorších stádiích projevit později, a to bezesporu i o několik let. Je tedy potřeba si o paranoi něco nastudovat dopředu, pokud máte první podezření, že tím trpí právě vaše dítě.
Paranoia může být vyvolána například tím, kdy matka není schopná zvládat své dítě tak, jak by měla. Pochopitelně se nejedná o každý případ. Někdy dítě může trpět paranoiou i přes to, že se o něho matka řádně stará. Mezi další případy patří ty, kdy se matka dítěte zřekne. Následně nedokáže věřit téměř nikomu a dostává se tak pomalu do té fáze, kdy má pocit, že mu ostatní chtějí ublížit. Ať už je důvod jakýkoli, je nutné jej řešit a když dítě nemá nikoho na koho se může obrátit, většinou se léčba prodlužuje. Takoví pacienti pak mají zvláštní péči, během které jim lékaři nebo sestřičky nahrazují mateřskou lásku. Jde o vyškolené pracovnice.
Co dalšího se může u pacienta projevovat?
U pacienta se mohou dále začít objevovat bludy. Jestliže nevíte, o co se jedná, rádi vám tento pojem blíže vysvětlíme. Blud je nepravdivá informace, které ovšem pacient věří. Jeho okolí si z něho následně může dělat legraci nebo má pocit, že si pacient dělá srandu z nich. Opak je ovšem pravdou, nemocný člověk skutečně některým věcem věří a jde si plně za svým. V mnoha případech nepomůže ani to, když mu pravdu vysvětluje několik dalších lidí. Za blud se může počítat i fakt, že si člověk myslí, že je někým pronásledován nebo že je na planetě proto, aby ji zachránil, protože má nadpřirozené schopnosti.
Menší pozitivum na paranoie je to, že člověk netrpí halucinacemi. Nemá tedy pocit, že se nachází na místech, která neexistují nebo že slyší hlasy, které ostatní ne. I přes to, že je paranoia vážné onemocnění, nemusí se lékaři zabývat problémem navíc, který spočívá v právě již zmíněné halucinaci. Nemyslete si však, že se můžete k pacientovi chovat podobně, jako k jiným lidem. Paranoia také patří mezi opravdu náročná onemocnění a člověk při nich může být citlivý, podezíravý nebo sebestředný. Je tedy nutné k těmto osobám postupovat pomalu, aby si k vám získali důvěru. V některých situacích je to náročné a pokus tak nemusí vyjít.
Jak se pacient léčí?
Na toto onemocnění nebývají léky. Pacient musí docházet na psychiatrická sezení a v obtížnějších stádiích je člověk přímo uzavřen na specializovaném pracovišti, kde má vlastní pokoj a je oddělen od ostatních pacientů. Podobně je nemoc také diagnostikována. V momentě podezření musíte danou osobu vzít na vyšetření k psychiatrovi, který jej prohlédne a sdělí, zda se skutečně jedná o paranoiu nebo pouze falešný poplach.
Člověk by měl mít kolem sebe blízké lidi, jinak sám k lékaři nepůjde, a to z toho důvodu, že si není nemoci vědom. Pokud ho tam nedostanete vy, pak počítejte s tím, že nikdo. Máte-li podezření, měli byste ho začít ihned řešit.